Josef Gočár

Ačkoli Gočár našel uplatnění svých schopností zejména v architektuře, jeho návrhy nábytku, hodin a svítidel z let 1911 až 1920 v mnoha případech definovaly český kubismus jako samostatný styl. Vedle jeho architektonické a designerské činnosti byla důležitá Gočárova role jakožto vysokoškolského pedagoga, který ovlivnil nastupující generaci funkcionalistických architektů. Po smrti Jana Kotěry, vůdčí osobnosti české moderní architektury a taktéž Gočárova jedinečného učitele a kolegy, se stal v roce 1924 jeho nástupcem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde později zastával i funkci rektora. Josef Gočár spolu s architektem Pavlem Janákem nahlíželi na nábytkovou tvorbu jako na vážné umění, proto usilovali i o změnu pohledu veřejnosti. Z toho důvodu založili roku 1912 Pražské umělecké dílny, které se soustředily na výrobu kubistického nábytku a jiných užitných předmětů. Jméno Josefa Gočára je nejvíce skloňované právě ve spojení s kubismem. Tento nový dynamický styl měl být prostředkem k tomu, jak vyvést naší architekturu z krize, ve které se počátkem 20. století nacházela. Josef Gočár manifestoval principy nové architektury přímo v samotném centru Prahy na projektu pětipatrového obchodního domu U Černé Matky Boží v Celetné ulici, který nahradil dva původní empírové domy. Novostavba stojící přímo na Královské cestě, se stala příkladem vysoce citlivého zapojení nové architektury do historické zástavby Starého Města. Dům vyniká jak výrazným kubisticky řešeným průčelím, které definují především arkýřová okna, tak i uměleckořemeslnými prvky, které se dochovaly jak v exteriéru, tak i v interiéru domu. Z dalších ikonických Gočárových realizací z kubistického období, které se zapsaly do dějin architektury, je třeba zmínit Lázeňský dům v Lázních Bohdaneč, Budovu Automatických mlýnů v Pardubicích či Legiobanku v Praze na Poříčí, která je však již ovlivněna národním slohem, tzv. rondokubismem. Další z důležitých rolí Josefa Gočára byla jeho role urbanistická. Coby urbanista se totiž zásadně podepsal na podobně města Hradce Králové jakožto průmyslového města se vzácným gotickým historickým jádrem. To Gočár plně respektoval a nevstoupil do něj. Urbanistický plán zahrnoval regulační plán nábřeží, soubor školských staveb, náměstí a systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra, mezi kterými se střídají obytné čtvrti s parky. Hradec Králové představuje jeho nejrozsáhlejší a nejucelenější architektonické dílo, Gočár pro Hradec totiž vedle urbanistického centra města projektoval řadu veřejných, administrativních i obytných budov. Díky Gočárovi se stal Hradec vedle Zlína unikátní ucelenou ukázkou moderní metropole. Barbora Kovářová