Funkcionalismus

20.–30. léta

Forma následuje funkci. Ornament je zločin. Méně je více. Jednoduché, avšak ikonické věty geniálních architektů Henryho Sullivana, Adolfa Loose a Mise van der Rohe, které se zapsaly do historie a zásadně změnily architekturu i to, jakou podobu mají dnešní města. Výčet by však nebyl kompletní bez Le Corbusiera, na jehož jméno můžeme nahlížet téměř jako na synonymum funkcionalismu, a na jeho Pět bodů moderní architektury jako na zásadní milník ve vývoji architektury vůbec.Sloupy, střešní zahrady, volný půdorys, pásová okna a volné průčelí. To je Le Corbusierův funkcionalismus v kostce. Domy navrhoval jako stroje na bydlení - účelné, racionální a funkční, s volným půdorysem, dostatkem přirozeného světla i čerstvého vzduchu. Již od 20. let architekti a urbanisté při navrhování domů a měst vycházeli z vědeckého zkoumání lidských potřeb. Forma domů byla definována provozními, ekonomickými, sociálními a hygienickými funkcemi a měla naplňovat potřeby jejich obyvatel.

U nás se funkcionalismus ve velkém uplatnil jak u soukromých vil, tak i u obchodních a kancelářských paláců, školních budov, technických staveb nebo dokonce kostelů. Nevznikaly jen solitéry, ale byly budovány celé funkcionalistické komplexy, obytné čtvrti nebo dokonce celá města. Například malé městečko Zlín se díky továrníkovi Tomáši Baťovi a jeho duchaplnosti během pár dekád proměnilo unikátním způsobem v moderní centrum plné funkcionalistické architektury. Funkcionalismus se neprosadil jen v architektuře, ale výrazně se promítl i do designu užitého umění, nábytku a interiérových doplňků. Myšlenky Le Corbusiera dále rozvíjel hlavně v oblasti designu německý Bauhaus, kde vznikal kvalitní, nadčasový a dnes stále vysoce ceněný moderní funkcionalistický design. autorka: Barbora Kovářová

produkty