Tato mosazná dóza dokazuje, že architekt Hofman šel cestou oproštění hmoty a hledání jejího vnitřního ducha. Osvobozením hmoty a nalezením její vlastní dynamiky vznikala nová abstraktní forma nepodobná ničemu, co vytváří příroda. Architektura a design podle jeho koncepce usilovaly o uvedení hmoty do pohybu a následné zachycení takového bodu v klidu. Jedná se o reprodukci originálu uloženého v Umělecko-průmyslovém museu v Praze.