V hlavní roli kontrast studené modři a tónů teplé červené či růžové. Typický znak maleb Václava Špály, se kterým si dílo tohoto velikána spojujeme. Špálův výtvarný rozsah je však mnohem širší, vedle krajinných námětů blankytných vodních ploch, azurové letní oblohy a kyprých ženských postav či květinových zátiší ve váze, jeho dílo zahrnuje i práce grafické a návrhářské. Špála byl významně ovlivněn francouzským kubismem, na rozdíl od tradičních kubistů však používal zářivé a výrazné barvy. Vedle kubismu, orfismu a fauvismu nacházel inspiraci v lidovém českém umění, díky kombinaci těchto vlivů si vytvořil velmi osobitý a nezaměnitelný styl.

Jako řada dalších umělců Špála spolupracoval s uměleckým sdružením Artěl. Ve 20. letech pro Artěl navrhoval výrobky z keramiky, hračky ze soustruženého dřeva, výrazně malované sklo a vějíře. Byla mu blízká především snaha o moderní reflexi lidového výtvarného projevu, která byla pro Artěl typická. Špálova vášeň pro folklor, tradice a venkov se promítá i do návrhu jeho dřevěných hraček, a to jak do jejich námětů, tak i dekorů. Tak tomu bylo například u dětské hry s názvem Na pastvě, která je složena z plochých figurek pasáčků a hus vyrobených z překližky nebo u dózy ve tvaru selky či dřevěné krabičky na bonbony ve tvaru čertíka. Vedle antropomorfních postaviček byla stěžejním tématem Artělovských hraček říše zvířat, a především různé druhy ptáčků. Špála pro soubor Pohádková drůbež navrhl ze dřeva pestrobarevné figurky kohoutů, slepic, kuřátek a pávů na nožce. Hračky z Artělovské produkce měly být materiálově poctivé, pevné a důkladné, a především výrazně barevné. Barbora Kovářová