Legendární a nadčasový. Takový je Halabala, a takový je i jeho nábytek. Pavouk, Halabalův stolek z 50. let, zdobící nejeden současný interiér je dozajista ikonou své doby. Halabala, jako hlavní návrhář, zásadně ovlivnil činnost i tvorbu Spojených UP závodů, podniku, který patřil k nejprogresivnějším a největším nábytkovým továrnám v tehdejším Československu.

Jindřich Halabala (1903–1978) byl významným brněnským architektem, designérem, teoretikem a publicistou. Sehrál velmi důležitou úlohu při formování moderní bytové kultury v Československu. Narodil se do rodiny stolaře, což také určilo jeho celoživotní dráhu. Poté, co se vyučil v otcově dílně absolvoval odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Další kroky ho vedly na pražskou UMPRUM k prof. Pavlu Janákovi, u kterého studoval obor architektury, se specializací na nábytek a interiér. Dva roky pracoval jako vedoucí pražské prodejny Spojených UP závodů v paláci Lucerna, jednoho z největších výrobců nábytku v ČSR. Díky svému talentu a píli byl ale brzy přeložen do brněnské centrály, kde mohl naplno využit svůj potenciál. Tento Moravský nábytkářský podnik, který byl založen již roku 1918, byl největším v republice a ve svém oboru a ve své době neměl žádného skutečného konkurenta. Ostatní firmy jen napodobovaly a přejímaly nejen typy nábytku, ale i způsob prodeje a propagace UP závodů. Právě úroveň reklamní a prodejní strategie byla díky Jindřichu Halabalovi velmi vysoká. Určoval charakter propagace výrobků a dokonce sám i propagační snímky fotografoval. Jako hlavní návrhář brněnských Spojených UP závodů Jindřich Halabala ve 30. letech vytvořil se svými spolupracovníky výrobní program, ve kterém se jedinečně propojily funkcionalistické principy Bauhausu s ladnými tvary Art Deca a fortelem českých truhlářů. Výrobky Halabalova týmu měly jasnou identitu, byly moderní, řemeslně skvěle zpracované a cenově dostupné. Největším přínosem Jindřicha Halabaly ve firmě bylo zdokonalení stavebnicového systému nábytku. V poválečných letech, kdy byla hlavním a palčivým problémem bytová krize, začala být problematika bytového zařízení chápana komplexněji, v závislosti na architektuře, typu a dispozici bytu. Stěžejními tématy byla účelnost a hygiena domácnost, minimální bydlení a plnohodnotné využití malých obytných ploch. Nábytek měl být pohodlný, zároveň funkční, skladný, levný a dostupný širokým vrstvám obyvatelstva, a to díky průmyslové výrobě. Na našem území to byly právě Spojené uměleckoprůmyslové závody, které přinesly racionalizaci výroby a demokratizaci bytové kultury, a proměnily tak od základů jak moderní bytové vybavení, tak i vzhled veřejných interiérů. „Repliky, které navrhl můj otec Jindřich Halabala pro Spojené UP závody, a které Modernista přivádí na svět, jsou věrné a tvoří nádherný doplněk dnešních interiérů. Vážím si toho, že s vámi mohu spolupracovat a podílet se tak na oživení jeho návrhů.“ Ing. Ivan Halabala 

Barbora Kovářová